(původce parvovirus, česky: aleutská nemoc)
Tato nemoc byla poprvé zaznamenána již v roce 1930, jméno nemoci je odvozené od druhu norků (Aleutian) u kterých byla poprvé popsána. U nich byla popsána právě proto, že tento typ norků (Aleutian genotyp) měl genetickou predispozici vnímavosti pro toto onemocnění. Nemoc v poslední době získala větší pozornost vlivem mnoha neobjasněných diagnóz při onemocnění i úmrtí fretek. ADV může způsobit těžké až fatální perzistentní infekce. (jeden příběh je shrnut níže v literatuře – osmá citace).
Předpokládá se, že vnímavost fretky k onemocnění je dána částečně geneticky.
Sám původce (ADV- Aleutian Disease Virus) tělu neškodí tak, jako imunologická reakce organismu, která následuje po infekci tímto virem.
Dochází k tvorbě imunokomplexů (komplex antigen-protilátka) a dále k plasmatickým infiltrátům, které se hromadí především v tkáních lymfatického systému (lymf. uzliny, slezina) a dále i v dalších orgánech, mícha, játra, ledviny, kde snižují a poškozují jejich funkci. Takže snaha organismu zničit virus vede k tomu, že kontinuální produkce protilátek, které mají neutralizovat virus způsobí zahlcení tkání celého těla komplexem antigen-protilátka. Následuje tvorba lymfatických (i plasmatických – obojí typ bílé krvinky) infiltrátů.
Konečné stadium má podobu systémové vaskulitidy (systémový zánět krevních cév).
Infekce ADV může způsobit vyšší vnímavost k jiným infekčním především virovým onemocněním a i opačně je ADV virus „aktivován“ vyšší teplotou fretky, která může být způsobena nějakou banální virózou…Původcem může být i asymptomatický nosič.
Většina fretek se za život s tímto virem setká (42% fretek v jedné studii mělo ADV protilátky v krvi6), většina klinicky neonemocní, některá zůstane nosičem, u některé dojde postupně k eliminaci viru spontánně ovšem většina manifestních onemocnění končí úmrtím.
Nákaza je kontaktní (i přes předměty), dále přes výkaly, moč, sliny, krev i placentu.
Karanténa je vlivem velmi dlouhého přetrvávání viru (některé zdroje popisují 6měsíců) v prostředí téměř neúčinná.
Virus lze v prostředí zničit pouze formalinem, podium hydroxidem nebo přípravky obsahující fenolové směsi.
Nejohroženější fretky jsou fretky ve věku do 6-ti týdnů. Nejčastější výskyt klinicky manifestního onemocnění se však vyskytuje mezi 1-2rokem věku.
Mírné formy probíhají symptomaticky (bezpříznakově) či s mírnými příznaky, těžké formy generují příznaky těžšího poškození orgánů (neurologické příznaky vlivem plasmatických infiltrátů v míše eventuelně v mozku, zvětšení lymfatické tkáně – uzliny hlavně břišní, zvětšená slezina, zvětšení jater, ledvin a porucha funkce těchto orgánů).
Nemoc probíhá od asymptomatických forem až po smrt (smrt může být i náhlá).
Symptomy jsou nespecifické a vysoce variabilní.
Mnoho jiných onemocnění má podobnou symptomatologii (psinka, eosinofilní gastroenteritis, cizí těleso žaludku, lymfosarkom – vyúsťující v ledvinové a jaterní selhání...).
Diagnóza nemůže být potvrzena pouze na základě symtomatologie.
Onemocnění se v angličtině též nazývá jako chronické strádání, dochází k chronickému úbytku váhy, dále se vyskytuje slabost, letargie, anorexie, paralýza - často (dolních končetin od zdola nahoru, zasahuje hlavně zadní čtvrtinu těla), třes, záškuby, záchvaty (neorologické příznaky vlivem poškození míchy – ukládání plasmatických infiltrátů v míše), mohou se objevit i respirační symptomy (kašel, kýchání, dušnost -často) vlivem sekundární infekce v horších stádiích dále tmavá stolice (dehtovitá stolice, melena), většinou dochází k zasažení funkce jater a ledvin, otoky. V terminálních stádiích: anémie, snížení trombocytů, kožní krvácení a sekundární infekce. K paralýze zadních končetin se přidává paralýza předních končetin a vzniká kvadruplegie (ochrnutí všech končetin).
Velmi složitá. Zřejmě běžně není dostupný specifický test na tuto diagnózu. Jako jediný test je udáván „United Test“ – CEP (counterelectrophoresis) ale jeho dostupnost v českých veterinárních ambulancích je omezená, ale v zahraničí se CEP používá běžně. Nicméně pokud veterinář bude chtít, tak vím, že většina pracovišť v ČR jsou schopny vyšetření domluvit. V lidské medicíně je běžný – ELFO bílkovin. Prokáže, že frakce gamaglobulinů je větší než 20% celkové bílkoviny. Další možnost je stanovení protilátek proti psímu parvoviru (může být ale falešně negativní) nebo přímo proti ADV viru (ELISA metoda – dostupný test: Avecom Diagdositics). Dále stanovení antigenu metodou PCR (polymerázová řetězcová reakce – DNA test) jehož dostupnost je rovněž omezená. Jinak o těchto třech testech je mnoho odborných publikací a v USA se používají.
Krevní obraz:
hematokrit, hemoglobin, erytrocyty – u těžkých forem přítomna anémie
Trombocyty - u těžších forem bývá přítomná trombocytopenie (snížený počet krevních destiček)
Biochemie:
albumin – bývá výrazně snížen
Globuliny, lépe přímo gamaglobuliny (velmi často bývá přítomna hypergamaglobulinémie, gamablobuliny pak bývají více než 20% celkové bílkoviny séra).
Urea, kreatinin – zvýšeny u těžších stádií.
Imunologie:
CIK (cirkulující imunokomplexy) velmi důležité vyšetření, CIK bývají často zvýšeny
C3, C4 (to jsou složky komplementu – cyklus srážení krve) také zvýšeny
Moč chemicky:
bílkoviny, erytrocyty (zvýšené, známka glomerulonefritidy, střední až těžké stadium nemoci)
Zobrazovací metody (sono břicha):
Slezina:
Splenomegalie (zvětšení slezina), plasmatické infiltráty , v těžších stádiích infarkty sleziny – horší prognóza)
Játra:
Hepatomegalie (zvětšení jater)
plasmatické infiltráty eventuelně fibrósa v oblasti hepatické (jaterní) portální arey (oblast velké jaterní žíly) – těžší případy
žlučové cesty - ztluštění žlučovodu (hromadění infiltrátů)
Ledviny:
Zvětšené ledviny , plasmatické infiltráty renálního intresticia – těžké stadium, v nejtěžším stadiu petechie (skvrnité) ledviny
Lamfatické uzliny břišní dutiny:
Plasmocytóza lymfatických uzlin
Nadledviny:
infiltráty v kůře nadledvin – těžké stadium – vyplývá z něj dále i porucha hormonů (steroidní hormony)
ECHO (sono srdce)
Degenerativní změny v myokardu (srdeční sval) , vznikají fibrinoidní nekrósou malých arteriol – těžké stadium
Plíce:
infiltráty v periblronchiu (okolní tkáně bronchů) – těžké stadium
Onemocnění nelze léčit kauzálně (neexistuje antivirotikum proti parvoviru) nicméně vlivem poškození orgánů je nutno v případě manifestace onemocnění k symptomatické léčbě (intravenózní roztoky, koloidy, výživa, podpora peristaltiky, útlum sekrece žaludeční kyseliny, event. ATB při sekundární bakteriální infekci, event podpora funkce ledvin atd… dle individuální stavu pacienta). Obecně je symptomatická léčba účinná u mírných forem, u těžších forem je účinná méně.
Preklad: PavlaZ, korektúra: MVDr. Zuzana Puncochářová
1.Alexandersen S et al. Acute interstitial pneumonia in mink kits inoculated with defined isolates of Aleutian mink disease parvovirus. Vet Pathol 31:216-228, 1994.
2.Daoust PY, Hunter DB. Spontaneous Aleutian disease in ferrets. Can Vet J 19:133-135, 1978.
3.Ohshima K et al. Comparison of the lesions of Aleutian disease in mink and hypergammaglobulinemia in ferrets. Am J Vet Res 39:653-657, 1978.
4.Oxenham M. Aleutian disease in the ferret. Vet Rec 126:585, 1990.
5.Palley LS et al. Parvovirus-associated syndrome (Aleutian disease) in two ferrets. JAVMA 201:100-106, 1992.
6.Porter HG et al. Aleutian disease in ferrets. Infect Immun 36:379-386, 1982.
7.Welchman E, et al. Aleutian disease in domestic ferrets: diagnostic findings and survey results. Vet Rec 132:479-484, 1993.
8.Une Y et al. Spontaneous Aleutian diseases in a ferret. J Vet Med Sci 62(5): 553-555, 2000.
Tento článek popisuje příběh tříleté fretky, která přišla s dušností a parésou, léčena symptomaticky, za tři dny byla komatózní a pátý den zemřela. Výsledky z krve: celkový protein 4,1 g/l, albumin 3,4g/l, htk 21%, globulin méně něž 1,0 g/DdL (netypické pro toto onemocněná), ALT 33 U/L, AST 109 U/L. Bílkovina v moči.
Pokud máte zájem, kontaktujte nás. Můžete k tomu použít následující formulář. Nebo psát na email fretka @ fretka.sk.
Copyright © 2007 Klub chovateľov a priaznivcov fretiek | kontakt: fretka@fretka.sk | Sponzor webu: U Frodíka, weto.cz.